Na plachetnici přes La Manche na ostrovy Scilly

Je téměř půlnoc, a my po 38-ti hodinách plavby přes kanál La Manche spatřujeme světlo majáku Wolf Rock na jižním cípu Anglie. Padá mlha a do cíle nám chybí ještě kousek cesty. O 6 hodin později již vidíme ten správný maják, jsme v cíli naší etapy, bílé světlo majáku Peninnis nás zavádí do hlavního města souostroví Scilly.

Píše se konec dubna roku 2023 a dvě české posádky se vydávají do francouzského přístavu St. Malo, aby odtud během 14ti denní plavby překonali kanál La Manche do anglického Karibiku, na ostrovy Scilly. Jedná se o flotilovou plavbu dvou jachet, kterým velí skippeři Pavel Kocych a Dominik Harman.

Pro plavbu v přílivových vodách jsme záměrně volíme lodě umožňující řízené nasednutí na dno. První lodí flotily je plachetnice Mayuko. Jedná se o hliníkovou jachtu z roku 2002 francouzského výrobce ALUBAT se zatahovacím kýlem a sklápěcím kormidelním listem. Druhou lodí flotily je plachetnice z francouzské loděnice Jeanneau, konkrétně Sun Odyssey 379 jež nese jméno ESPIRIT DE OUESSANT. Taktéž má zatahovací kýl a obě lodě mají se zataženým kýlem ponor menší než jeden metr a mohou řízeně nasednou na dno. To se v oblasti Bretaně s přílivem až 14 metrů opravdu hodí. Ceníme si také nadstandardní vybavení plachet na obou lodích, mimo standardního oplachtění nesou také spinnaker, staysail a bouřkové plachty. Jsou tak vybaveny pro plavbu téměř v jakémkoliv počasí a že v kanálu la Manche umí být pěkně divoké!

Marina Saint Malo

Plavbu začínáme v přístavu Port des Sablons v Saint Malo. Jedná se obrovskou marinu, která pojme téměř 1200 jachet. Ihned po příjezdu obdivujeme počet jachet a obrovskou tabuli zobrazující výšku vody nad vjezdovým prahem. Ten při odlivu zadržuje vodu v bazénu a udržuje minimální hloubku pro lodě v přístavu. Při odlivu není možné z přístavu vyplout. 

Naše plavba započala dva dny po úplňku ve springu, příliv tedy tedy dosahuje maximální hodnoty. Máme štěstí a do mariny přijíždíme odpoledne během přílivu, 30 metrů dlouhé lávky na mola jsou tak téměř vodorovně a nalodění je poměrně pohodlné. V podvečer už mají opozdilci z posádky nalodění komplikovanější vrcholí odliv, z přístavu odteklo téměř 10 metrů vody, cestu s bagáží musí absolvovat po lávce na molo skloněné téměř o 45°. Ještě jsme nevypluli a už vidíme sílu přílivových vod.

Cílem naší plavby je probádat francouzské pobřeží Bretaně, Normandské ostrovy a především přeplout kanál na La Manche, nebo chcete-li Anglický kanál, jak jej nazývají naši angličtí kolegové. Plavba z francouzského pobřeží na západ může být trošku oříšek, protože převládající větry v této oblasti jsou právě západní. Proto neděláme žádné velké plány, vydáme se do přilehlých přístavů a budeme vyčkávat na přízniví vítr, který nás donese až na Scilly. Předpověď vypadá slibně, hlásí východní vítr a naše lodě jsou dobře nastrojené.

Sobotu večer věnujeme navigační přípravě, ta je v těchto vodách extrémně důležitá. Nacházíme se v oblasti s největším přílivem a odlivem v Evropě. Počítáme tedy potřebnou výšku vody a odpovídající čas vyplutí. Vše máme připravené a uleháme k odpočinku, plavba bude náročná. Přes noc se ještě jednou vystřídá příliv a odliv a v neděli na ránem vyplouváme. Vypočítanou výšku vody nám potvrzuje i tabule v marině zobrazující číslo 2.5m, nad prahem je tedy dostatek vody a my vyplouváme.

Ille de Chausey

První zastávkou je souostroví Chausey, necelých 20 NM od St. Malo. Připlouváme během odlivu, bezpečnou cestu k návštěvnickým bójím nám značí laterální a kardinální znaky vysoké téměř jako naše stěžně. Později během přílivu sotva trčí nad hladinu a většina ostrůvků pod ní zmizí. Souostroví je při odlivu tvořeno téměř 400 ostrovy a ostrůvky, zatímco při přílivu jich nad hladinou zůstává sotva čtyřicet. Jedná se tak o navigačně nebezpečnou oblast a je potřeba velmi dobře číst navigační znaky.

Z Chausey míříme na západ do městečka Grenville. Přístav se nachází na kopci a během odlivu je nedostupný. Máme spočítaný čas připlutí, tak aby nad prahem přístavu bylo 2,5 metru vody. Lodě jsou však s přílivovým proudem příliš rychlé a připlouváme zhruba o 40 minut dříve a musíme před přístavem vyčkat na dostatek vody. Příliv nám zde ukazuje svoji sílu a manévrování s jachtou ve větru přes 25 uzlů, navíc s proudy, není vůbec jednoduché. Přístavní manévr na kraji mariny se silným proudem není o nic jednodušší.

Ústřicový bar

Ve městě obdivujem krásný maják Phare du cap Lihou, nejvíce se nám však zalíbí rybí obchod, nebo spíše ústřicový bar Au P’tit Mareyeur, jehož návštěvu výrazně doporučuji. Vše co si zakoupíte vám rádi naservírují a i ti největší odpůrci ústřic je tady ochutnají a ihned si je zamilují. Zatímco si vychutnáváme ústřice a rybí speciality, kontrolujeme počasí. Předpověď vypadá dobře, vítr se během 24 hodin otočí na východní a později na severní – přesně to, co potřebujeme pro přeplavbu. Plán je jasný, v přístavu zůstaneme přes noc a před vrcholem ranního přílivu vyplouváme na 200 NM mil dlouhou plavbu přes kanál La Manche na souostroví Scilly. Večer trávíme s mapou a přílivovými tabulkami, vše pečlivě plánujeme a předpokládanou trasu se započtenými proudy vynášíme do mapy. Rozepisujeme hlídky, posádka se bude střídat, 90 minut na navigaci a 90 minut za kormidlem. 

Přednáška o jachtingu v La Manche

Láká vás samostatná plavba přes La Manche a nemáte dost zkušeností? Můžete je získat při večerní přednášce, kterou povede mořeplavec Pavel Kocych. Dozvíte se samozřejmě i to, jak se řízeně nasedá na dno, jaké je tu počasí a podmínky, i to, proč se souostroví Scilly přezdívá jachtařský ráj.

• Termín: 6. 3. 2025 18.00 až 20.00
• Lektor: Pavel Kochych
• Cena: zdarma

Plavba přes La Manche

Následující den vyrážíme přesně podle plánu, vítr fouká podle předpovědi, vytahujeme plachty a míříme na západ. Lodě s proudem jedou jako namydlený blesk! Míjíme souostroví Chausey a později při setmění za sebou necháváme maják Roches-Douvres. Jeho světlo je posledním navigačním bodem který vidíme, k nejbližšímu majáku na anglickém pobřeží to máme nejméně 100 NM a tak plujeme po tmě, každých 30 minut vynášíme do mapy dead recon pozici. Jak se blížíme k systému rozdělené plavby, místní dálnici pro nákladní lodě, spatřujeme před námi řadu bílých a zelených světel. Už z domova víme, že provoz je tu opravdu silný. Jsme opatrní, pozorujeme horizont, hlídáme vysílačku, především pak AIS. Včas upravujeme kurz a všem lodím uhýbáme. 

Bezpečně jsme překonali systém rozdělené plavby a podle mapy vplouváme do anglických teritoriálních vod, pod pravý sáling vytahujme žlutou vlajku Quebec, jak je v Anglii zvykem a vyžadováno příslušnými britskými úřady. V místních vodách nás před setměním vítá obrovská rodina zhruba 20 delfínů, plují s námi asi 30 minut, drbou si záda o trup lodi, dovádějí a skáčou z vody. To člověka při dlouhé plavbě nabije energií. Majáky na pobřeží jsou zatím v nedohlednu.

Je téměř druhá půlnoc, a my po 38-ti hodinách plavby přes kanál La Manche spatřujeme světlo majáku Wolf Rock na jižním cípu Anglie. Padá mlha a do cíle nám chybí ještě kus cesty. Upravujeme kurz a o 6 hodin později již vidíme ten správný maják, jsme v cíli naší etapy, bílé světlo majáku Peninnis nás zavádí k plavební dráze do hlavního města Hug Town na ostrově St Marys. Kasáme plachty s opatrností proplouváme plavební dráhou a vyvazujeme se na bóji. Jsme tu! Odbavení necháváme na později a uleháme k zaslouženému odpočinku. 

Spojené království již bohužel není součástí Evropské unie a schengenského prostoru, je tedy nutné se před vystoupením na pevninu odbavit. To je naštěstí jednoduché a lze provést online. Není nutné plout do vstupního přístavu. Těsně před vyplutím z Granville jsme odeslali online formulář  Pleasure Craft Report (sPCR) a ráno dokončujeme odbavení po telefonu. Pro jistotu kontaktujeme vysílačkou správu přístavu, vše je v pořádku, vlajky Quebec nahrazujeme anglickými a jsme připraveni probádat první ze scilských ostrovů! 

Bohatá fauna a flora na Scilly

Na souostroví ulehla silná mlha a vyrážíme na břeh. Posádka lodě Mayuko se vylodila na pláži, my míříme k molu. Bohužel nám cestou umírá přívěsný motor a musíme pádlovat, opět pociťujeme sílu místních proudů a pádla nestačí, proud nás unáší v dinghy pryč od břehu. Naštěstí nás zachraňuje místní gentleman na dinghy.

Po náročné plavbě míří většina členů posádky za dobrým jídlem a na kávu do restaurace. Místní kuchyně není nijak specifická, na jídelním lístku nacházíme typická anglická jídla fish and chips, burgery, žebra a podobné masité speciality. Po dobrém jídle vyrážíme na výlet po ostrově. Dobrý pocit z ostrova nám mlha rozhodně nekazí. Obdivujeme místní architekturu, bohatou floru, válečné pevnosti. Zastavujeme také uctít památku admirála Shovella, který na scillských útesech ztroskotal se svou flotilou a zahynulo zde téměř 1500 námořníků.

Ostrovy jsou také proslulé pro svůj Gin, my čistě náhodou na St Marys objevujeme místní palírnu Scilly Spirit, ve které nás přivítal majitel Arthur. Provádí nás svým podnikem a vysvětlujeme nám jak vzniká místní Gin. Ten získal hned několik světových ocenění, a to nejen pro svoji vynikající chuť, ale i za design lahve, přesně kopíruje tvar majáku Bishop Rock, který se na Scillech nachází. Většina členů posádky si několik lahví odváží jako suvenýr. Ti co si jej nekoupili později litují.

Ostrov jako z pohádky: Tresco

Následující den přeplouváme na ostrov Tresco, míříme k pláži Apple Tree, kde chceme řízeně nasednout. Těsně po přílivu pomalinku rozjíždíme lodě proti pláži a když hloubkoměr ukazuje jeden metr vyhazujeme záďové kotvy. Kontakt, ozývá se z posádky, lodě sedí na dně a stateční kapitáni vynášejí příďové kotvy. Počkáme až voda odteče a suchou nohou vystupujeme na krásnou písečnou pláž.

Naše lodě nasedlé na pláži ostrova TrescoOstrov Tresco je jako z pohádky, dlouho jsem nic takového neviděl. Dost mi připomíná hobitín z Tolkienovy ságy Pán prstenů. Neuvěřitelný klid, spoustu krásných domečků, překrásné zahrady, vše čisté a udržované. Celý ostrov pokrývá neuvěřitelně bohatá flora a nachází se zde i botanická zahrada. Po delší procházce po ostrově už chápeme jak to tu funguje, všechny domy jsou rekreační a místní vše udržují a starají se o zahrádky. 

Maják Bishop Rock, první světlo Atlantiku

Souostroví je už tři dny zahaleno v mlze a my vyplouváme k Majáku Bishop Rock, který navádí lodě připlouvající z vod Atlanského oceánu k anglickému pobřeží. Míjíme bájné scilské útesy a uvědomujeme si proč zde ztroskotalo více než 1 000 lodí. Členitá skaliska vystupují těsně nad hladinu a v husté mlze jsou sotva vidět. Raději plujeme v bezpečné vzdálenosti. V husté mlze je velmi nízká viditelnost a 41 metrů vysoký maják spatřujeme na vzdálenost zhruba 100 metrů a sotva vidíme jeho vrchol. I tak nás jeho návštěva těší. Na památku si maják fotíme a vracíme se zpět na scilly, kde se připravujeme na plavbu zpět do Bretaně.

I následující den zahalila mlha a my vyrážíme do anglického přístavu Falmouth. Plavba v mlze není nic příjemného, viditelnost je maximálně 100 metrů. a tak máme oči na stopkách a hlídáme si AIS. To hlásí kolizní kurz s rybářskou lodí, snažíme se je kontaktovat vysílačkku, ale nereagují. Situaci nám pomáhá vyřešit coastguard. Cestou do Anglie  míjíme další významný maják Wolf rock, jeho siréna je dobře rozeznatelná, světlo ale kvůli mlze nevidíme. Po 60 mílích plavby konečně slunce rozbíjí mlhu a my po 5 dnech konečně spatříme sluneční paprsky, jak krásný pocit! Při vjezdu do přístavu nás překvapil počet plachetnic na vodě, ani chorvatsko se tomuhle nevyrovná, na tak malé oblasti jsou jich stovky. Později zjišťujeme, že je v Anglii státní svátek a všichni si užívají den volna, jak jinak než na vodě.

Po jednodenní zastávce v Anglii a návštěvě námořního muzea vyplouváme vstříc kanálu La Manche po druhé. Na cestu nám fouká lehký západní vánek a po výjezdu z přístavu vytahujeme spinnakery, míříme k jednomu z normanských ostrovů Chausey. 100 NM dlouhou trasu zdoláváme přes noc, a u cílového ostrova vjíždíme do extrémně husté mlhy. Od kormidla není vidět ani stěžeň. Vítr ulehl, kasáme plachty a jeden člen posádky hlídkuje na přídi, zatímco druhý pravidelně vydává zvukové signály. Upravuje rychlost na minimum. Ozývá se vysílačka, kvůli husté mlze žádá místní řízení lodního provozu všechny plavidla o nahlášení své pozice rychlost a kurzu. Všechny lodě, včetně nás odpovídají. 

Někde v kanálu La Manche

Dostáváme také povolení k vjezdu do přístavu, kam nás navádí zvukové signály místních majáků. Jak se vyvážeme u vyčkávacího mola před marinou, mlha ve vteřině opadne, druhá posádka dorazí o pár minut později a ani neví jak hustá mlha tu byla. Ve městě Guernsey strávíme příjemnou noc

Na cestu zpět do St. Malo předpověď hlásí východní vítr až  35 uzlů, nastrojumeme staystail a připravujeme se na plavbu v drsných podmínkách. Vyplouváme, předpověď se naplnila, fouká 30 uzlů. Lodě s malým plachtovým ladně proplouvají vlnami a rychlost často přesahuje osm uzlů. S malou zastávkou na Chausey se vracíme zpět do St. Malo, kde naše plavba končí.

Plní zážitků a krásných vzpomínek vyrážíme do vynikajících francouzských restaurací vše zhodnotit a zavzpomínat co vše jsme na plavbě zažili. Plavba v vodách kanálu La Manche je krásným jachtařským zážitkem a vyzkoušet by si jí měl opravdu každý. Lodě jsou tu skvěle vybavené plachtovým a jen málokdy je potřeba motorovat. Už teď se těším až se se zase vrátíme.

Chce také plout ve vodách kanálu La Manche?

Plavba přes La Manche

2. Plavba na Normanské ostrovy

tento článek vyšel také v časopisu Yacht